Před pořízením barevné škály doporučuji důkladně přečíst, k čemu je vlastně určená.
Na stránkách českých i zahraničních všichní opakují v podstatě podobnou "písničku". Popisy až na vyjímky vzbuzují dojem, že přítomnost stupnice-škály v obraze pomůže rozpoznat a nastavit barevnou shodu fotografie a předmětu. Nikde ovšem není řečeno jak. Protože to je jen dojem. Při skutečně pečlivém čtení a překladu zjistíte, že vlastně nic takového neříkají. Dojem často stačí. Hlavně tam, kde skutečně korektní barevnost bývá zřídka tím hlavním, čím se řídí úspěšný výběr.
Pro korektní popis barevných poměrů ve snímku slouží barevný profil snímku a software, který s ním dokáže pracovat. V tom vám "škála" nepomůže, NENÍ K TOMU URČENA. Jenom dokážete říci, že je tak nějak podobná s tou, co držíte v ruce. Nic víc. To je zoufale málo, když uvážíte nepřesnost vlivem pozorovacích podmínek, nastavení monitoru atd.
Vhodné nástroje jsou známé, ale .... Jisté kvítí sbírané v noci na sv. Jana má prý také zázračné účinky.
K čemu je tedy barevná stupnice užitečná?
- pro polygrafická pracoviště. Pro kontrolu při separaci jednotlivých výtažků pro tisk
- v nouzi jako náhrada šedé tabulky (pozor na místo vzorkování u CZ výrobku)
- jako měřítko, když není po ruce lepší (horší čitelnost)
- "výborně" odvádí pozornost od hlavního obsahu snímku
- obrázek působí, že byl zpracován "profesionálně" i když o barvách nic nevíte
- správnost barev sice nepoznáte, ale se stupnicí rozhodně uděláte dojem
- pro řadu diváků je prostě fotka hezčí
PÁR PRAKTICKÝCH ZKOUŠEK ZA POUŽITÍ ŠEDÉ TABULKY (KODAK), "ŠKÁLY" (CZ), KALIBRAČNÍHO TERČE COLOR CHECKER (XRITE)
popisy u obrázků
Jedním ze záměrů pokusu bylo dosáhnout co nejlepší reprodukce knižní ilustrace. (Obsahuje spoustu pastelových tónú, které se špatně "trefují" bez nějakého srovnání.)
Z ukázek vyplývá, že barevná škála nepřispívá o nic více na kvalitu barevných poměrů v obrázku, než šedá tabulka. Barevné vzorky neumožňují "okometricky" správnost posoudit, ale naopak nežádoucím způsobem odvádí pozornost a tak toto posouzení spíše stěžují. Pro korektní práci s barvou je např. Color Checker vhodnější, protože umožňuje vytvoření barevného profilu obrázku - scény. Nástrojem pro vyvážení bílé (jeden ze základních parametrů) zůstává šedá tabulka.
Podívejte se na poslední dva obrázky a zkuste říci v čem jsou barevné vzorky pro určení barevnosti užitečnější, než obyčejná šedá tabulka. Najdete-li alepoň jeden důvod, rád ho do přehledu níže přidám. Poznáte, že má poslední foto špatně vyváženou bílou? (Vzorek byl použitý z plochy škály.) Správně by měl být "teplejší". (Fotografie jsou z reálné studentské rest. dokumentace.)
Co u informativní fotografie ideálně očekáváme?
Barva na fotoreprodukci předmětu by se měla co nejvíce podobat jeho předloze a to při prohlížení na obrazovce monitoru i na papírovém výtisku. Bez ohledu na zvolenou tiskovou technologii.
Do zavedení systému Správy barev (Color Management), byl takový požadavek jen sen. Pro její efektivní fungování ale je třeba několika podmínek. Mimo jiné i uvedení jednotlivých zařízení, přes která obraz prochází, do standardizovaného stavu (kalibrace) a vytvoření jejich popisu - profilu (profilace).
Jestliže některá položka v celém zpracovatelském řetězci tyto podmínky nesplňuje, otázka výsledku je jen náhoda. Stejně tak je třeba, aby si jednotlivá zařízení informace o obrázku předávala a uměla s nimi pracovat (schopnost softwaru).
Dalším požadavkem je, aby barvy vypadaly stále stejně "věrně" bez ohledu na světelné okolnosti při focení (denní, umělé světlo) nebo i na snímací techniku (různé druhy fotoaparátů). Aby např. při záznamu procesu restaurování předmětu, zůstal zachován konzistentní vzhled po celou dobu.
K tomu samozřejmě potřebujeme i vhodné kalibrační prvky.
Je tím prvkem skutečně pestrá škála?
Pochází z doby dávno předigitální, ale můžete ji vidět na fografiích informativního charakteru poměrně často i dnes. Originál je od firmy Kodak, ale má i českou alternativu. Občas někdo tvrdí, že pro posouzení "správnosti" je u technických snímků nezbytná. Ale nikdo nedokáže vysvětlit proč. Studenti odpovídají, že: "Fotka je pak hezčí!"
Jakou přidanou hodnotu tedy snímek z pohledu fotografa s pestrobarevným pruhem získá?
Nechci se přít o potřebnosti kalibračních prvků v obraze obecně, sám je v produktové fotografii používám. Ale jde mi o konkrétní "ŠKÁLU". Pro kterou raději používám české označení stupnice.
Pro praktické ukázky jsem použil českou variantu barevné stupnice, se kterou se většina českých uživatelů nejspíš potká. Dále jsem použil šedou tabulku od fy Kodak a kalibrační terč Color Checker od fy GretagMacbeth později XRite, v provedení Color Checker Passport. A samozřejmě příslušný software pro editaci foto a pro vytváření barevného profilu.
Tak to je ona, originální od Kodaku. Obvykle se prodává ve dvou dílech. Černobílá a s barevnými vzorky základních barev RGB a CMYK. Vyrábí se ve dvou velikostech.
Všimněte si názvu na obalu. Slovo Separation zde není náhodou. Je to termín běžný v polygrafickém průmyslu.
(Pro vysvětlení: Separace barev, neboli oddělení se využívá v polygrafii pro tisk tří jednotlivých základních barev plus černé, jejichž soutiskem vznikne vjem barevného polotónového obrázku (klasický tisk, např. ofset). Každá z barev a černá musí mít samostatnou tiskovou formu a proto je třeba barevný obrázek na jednotlivé barvy rozdělit, neboli je separovat. A právě pro kontrolu tohoto technologického postupu je využitelná barevná "Škála".
Barevné vzorky umožňují porovnávat barvu reflexní kopie se známými tiskovýmí barvami, vyvážení procesu negativ - pozitiv při reprodukci barev, křivky reprodukce tónu, a především by měly barevné vzorky pomoci při kalibraci několika systémù pro separaci barev. Vzorky jsou vhodné pro kopírování, vzájemné porovnávání filmù a postupů při reprodukci barev pomocí masek, separačních filmù a filtrů. Stupnice pomáhá také provozovatelům kamer Graphic Arts identifikovat separační negativy a pozitivy pro procesy reprodukce barev.
Šedá stupnice nabízí přesný a snadný způsob porovnání tónových hodnot v originálním obrazu s jeho reprodukcí. Můžeme identifikovat, měnit a ovládat zachycené a reprodukované obrazy, aby se kompenzovaly měnící se podmínky.
Základní nástroj pro každého profesionála, který si přeje udržet korektní barevný výstup svého zařízení.
Co se můžete o použití dočíst?
Jak je vidět na obrázku vlevo, stupnici Kodak Q14(13) lze alternativně využít i místo šedé tabulky. Pro tu tuzemskou to ale tak úplně neplatí. Snadno tak dojde k omylu.